Soukromý dětský domov poskytuje zázemí pro dětí s nařízenou ústavní výchovou. Jedna skupina pro 8 dětí se nachází v obci Korkyně. Druhá, stejně početná je v rodinném domě na Dobříši a třetí, ve které se dospívající připravují na samostatný život je v bytě na Dobříši.
Provoz byl zahájen v roce 1992, šlo o první nestátní zřízení tohoto typu. Od té doby domov opustilo už na 30 dětí, které ho stále rády navštěvují. O děti se vždy starají dva vychovatelé, a to jeden muž a jedna žena; celkem se jich střídá 8. Kapacita domova je 20 dětí, které jsou rozděleny do 3 skupin, přičemž skupinka zletilých bydlí v samostatném bytě v Dobříši. Přijímány jsou děti od 3 do 18, v případě dalšího studia zde mohoudobrovolně zůstat maximálně do 26 let.
V Korkyni k dětem vychovatelé přistupují individuálně a kladou důraz na kontakt s biologickou rodinou, se kterou komunikuje sociální pracovník. Domov si zakládá i na respektu a ochraně soukromí dětí, proto nepublikuje jejich jména, fotografie, ani příběhy. Cílem je vytvořit pro děti v domově prostředí co možná nejbližší tomu v rodinách. Děti mají daný denní režim a jsou vedeny k plnění školních povinností a pěstování koníčků, ať už sportovních či uměleckých. Vyjíždí pravidelně na výlety, za kulturou, v létě na tábory, v zimě na lyže.
Mimo samotný provoz dětského domova se v Korkyni věnují i dalším projektům s rozličnými cíly. Patří mezi ně například Samostatně do života, S výučním listem to půjde lépe, Volný čas nejen u televize nebo Hurá na hory. Jejich přehled a detaily o nich najdete na stránkách www.ddkorkyne.cz.
Pracovníci dětského domova poskytují pomoc i při náhradní rodinné péči, ať už pěstounským rodinám, osvojitelům, odborným pracovníkům a samozřejmě i samotným dětem. Nabízí vzdělávací akce, odlehčovací pobyty pro děti a obecné poradenství.
Dětský domov Korkyně je finančně závislý na podpoře soukromých subjektů, mezi něž se hrdě řadí i bezpečnostní agentura D.I.SEVEN.
V současné době u nás bydlí 20 dětí, máme naplněnou kapacitu. Máme 8 stálých vychovatelů, pokud k nim přečteme občasnou výpomoc, kterou zaměstnáváme přes dohody, dělá to celkem 11 zaměstnanců.
Obecně přijímáme děti od 3 do 26 let, v posledních letech se k nám ale nedostávají děti pod 7 let. Ráda vidím, že si odborníci začínají uvědomovat, že ústavní výchova se pro menší děti nehodí. Z druhé strany taky nenaplňujeme limit až do těch 26, momentálně je u nás nejstarší dívce 19 let.
Děti domov opouští zpravidla po dokončení své profesní přípravy, průměr bych odhadla tak na 21 let. Většina navštěvuje instituce speciálního školství a končí studium vyučením.
Zakládáme si na tom, aby se život v domově co nejméně lišil od toho v běžné rodině. Děti vstávají kolem půl 7, umyjí se, nasnídají, kolem půl 8 vyrazí do školy. Žáci základních škol chodí buď do družiny, někteří přijdou po výuce domů.
Dbáme na to, aby plnili školní povinnosti, poté navštěvují zájmové kroužky, jde se na nákup, společně připravujeme svačiny a večeři, uklízíme. Středoškoláci už třeba po škole chodí i na brigády, nebo mají volnější režim – vše závisí na důvěře mezi dítětem a vychovatelem. Starší slečny třeba o víkendu někdy pouštíme i na diskotéku, pokud jsou zodpovědné. Jinak jezdíme samozřejmě i na výlety, do divadla do kina a podobně. Dáváme důraz i na kontakt s biologickou rodinou.
Dostáváme samozřejmě dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí, na jednotlivé projekty čerpáme i granty, ale provoz na takové úrovni, o kterou se snažíme, si stále žádá pomoci od soukromých dárců a sponzorů a moc si jí vážíme. Jen letos nám chybí ještě bezmála 1,5 milionu.
