Tomáš MošničkaTomáš Mošnička se narodil v roce 1966 a závodně se sportu začal věnovat v roce 1987, a sice jako spolujezdec v závodech sidecar. Doprovázel přední české řidiče, jako je například Josef Novotný, Vladimír Vodenka, Pavel Boukal, Libor Sakař či Milan Jiroušek.

Sidecarovézávody a nehoda

Po boku výše zmíněných jezdců dosahoval Tomáš Mošnička mnoha úspěchů, dvakrát obsadil 2. a čtyřikrát 3. místo na mistrovstvích republiky. Největším zahraničním úspěchem je 5. místo na mezinárodních závodech ve Francii v roce 1988. Slibnou sidecarovou kariéru mu v roce 1995 narušila nehoda při motocyklových závodech, při které utrpěl úraz páteře, který ho připoutal na invalidní vozík. Už po 2 letech od úrazu se ale ke sportu vrátil, a sice k benchpressu.

Comebackve vzpírání

Vzpírání se začal věnovat 2 roky po své nehodě, soutěžil v letech 1998 až 2006, a sice v disciplíně benchpress, převážně v kategorii do 100 kg. Mistrovství republiky vyhrál šestkrát - v letech 2000, 2001, 2002, 2003, 2005 a 2006. Jen v roce 2004 si odnesl stříbro. V roce 1998 si odnesl bronz z mistrovství Evropy a v roce 2000 se stal dokonce mistrem světa. Posilování se okrajově věnuje dodnes.

Cyklistikaručních kol

V současnosti se věnuje cyklistice, od roku 2009 se účastní závodů ručních kol – handbike. Od roku 2010 pravidelně obsazuje 1. místo na Českém poháru. Letos obsadil na světovém handbikovém poháru 13. místo, jde o nejlepší výsledek českého závodníka za posledních 5 let. Závodí na špičkové evropské úrovni, kde obsazuje pravidelně medailové pozice, na světové úrovni by se rád v následujících sezónách probojoval do TOP 10.


Tomáš Mošnička je ženatý, má dvě dcery a kromě cyklistiky mezi jeho záliby patří golf, box, čtyřkolky či rybaření; volný čas rád tráví v klidu s rodinou. Je šéfredaktorem portálu Žiju s handicapem. Jeho hlavním sponzorem a zaměstnavatelem je bezpečnostní agentura D.I.SEVEN, která ho každý rok finančně podporuje.

ROZHOVOR– TOMÁŠ MOŠNIČKA

1) Co považuje za svůj největší sportovní úspěch?

Těžká otázka. Každé vítězství má svůj význam a dělá mi radost. Objektivně je největším úspěchem asi titul mistra světa ve vzpírání, hrdý jsem ale i na republikové tituly z motorek nebo letošní umístění na světovém handbikovém poháru, z Čechů jsem se umístil nejvýš ve své kategorii za posledních minimálně 5 let.

2) Jakému sportu se v současnosti nejvíce věnujete? Kolik času věnujete tréninku?

Momentálně se soustředím na cyklistiku, posiluju už jen doplňkově. Doba strávená tréninkem se proměňuje, na jaře jezdím až 6,5 hodiny denně, v zimě na trenažeru zas třeba jen hodinu, dvě. Průměr bych zaokrouhlil na něco přes 3 hodiny.

3) Jaké má kariérní plány do budoucna?

Jak jsem řekl, silniční cyklistiku mám teď na prvním místě. Stranou šlo úplně všechno, golfem a čtyřkolkami počínaje a rybařením konče, jelikož to nejde z časových důvodů, ale také nechci riskovat žádné zranění.

4) Co rád děláte ve volném čase, pokud vám vůbec nějaký zbývá?

Snažím se sportu dávat maximum, když se mu nevěnuju, tak pracuji jako šéfredaktor webu Žiju s handicapem. Účastním se taky různých veřejných akcí, seminářů, akcí pro dětské domovy, které spadají pod takovou jednu rodinu subjektů podporovaných panem Hlaváčkem. Zkrátka se nenudím. Dělám také charitu v rámci svého PR pro některé neziskovky, se kterými spolupracuji i pracovně.

5) Co byste vzkázal, poradil handicapovaným sportovcům?

Nekecat a makat! Chce to odhodlání a trpělivost, nabízí se spousta aktivit i pomůcek, ale často bohužel prostě nejsou lidi.